14. 2. 2022
Pro zimu je typický nárůst nemocných. Ale většina respiračních infekcí je vyvolána viry. Proto nepomohou antibiotika. Ta však nejsou překvapivě zcela nezbytná ani na některé bakteriální infekce. Kdy je na místě trpělivost? Ptali jsme se MUDr. Milana Trojánka, PhD. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
Musí být každá bakteriální infekce léčená antibiotiky (ATB)?
Je nesporné, že ATB jsou určena především k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Nicméně zároveň řada bakteriálních infekcí, které jsou léčeny ambulantně, nejsou obvykle příliš závažné. Mnohdy spontánně ustupují i bez ATB. Proto je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika antibiotické terapie.
Dá se říci, že ATB vždy urychlí léčbu infekce, nebo je to mýtus?
Tohle je poměrně rozšířený mýtus. Je pravdou, že v případě bakteriálních infekcí obvykle ke zkrácení délky infekce dojde, ale bohužel mnohdy čekáme, že nám pomohou zkrátit délku trvání i běžných a častých respiračních infekcí. Ty jsou ale většinou virového původu, a proto k žádném zkrácení nedojde, což máme prokázáno i v rozsáhlých kvalitních studiích. Našemu organismu bychom měli dopřát dostatek času na vypořádání se s nemocí, i když v případě např. zánětu vedlejších nosních dutin se musíme obrnit trpělivostí – může trvat i více jak 2 týdny.
Jak je to s těmi populárními tzv. třídenními antibiotiky?
Krátkodobé tzv. „třídenní“ antibiotikum (azitromycin) je poměrně oblíbené. Bohužel však jeho užívání skýtá řadu rizik. Mimo jiné poměrně významně ovlivňuje mikroflóru sliznic a značně přispívá svým dlouhým působením na selekci odolných kmenů bakterií – citlivé zahubí, rezistentní bohužel přežijí a ATB na ně již nefungují. Proto jsou v případě nutnosti vhodnější penicilinová antibiotika.
Volil byste pro léčbu respiračních infekcí i nějaké přírodní prostředky?
Domnívám se, že pro doplňkovou léčbu respiračních onemocnění jsou mnohdy vhodnější než ATB, protože většinu z nich způsobují viry a ATB nepomohou. Naopak ATB mohou svými nežádoucími účinky a ovlivněním mikroflóry spíše ublížit.
ATB se získávají na předpis. Měli by být lékaři více edukováni, aby nepředepisovali ATB zbytečně?
Ano, ATB by měl vždy předepsat lékař. V dnešní době již mají k dispozici různé nástroje, které umožňují snížit jejich spotřebu. Jedná se např. o odloženou preskripci. Využíváme ji v situacích, kdy není zcela jasné, zda pacient má jednoznačně bakteriální infekci a je nutné podání ATB. Pokud je např. pátek a jako lékaři si nejsme jisti, můžeme se s pacientem domluvit, že mu vydáme recept, který si ale vyzvedne až v případě, že se jeho stav do určité doby nezlepší, či se naopak zhorší. Ukazuje se, že většina pacientů recept nakonec nevyzvedne. V leckterých případech je to lepší než začít ATB užívat hned. Ale musím se zejména praktických lékařů zastat, velká část z nich se pravidelně vzdělává a svoji preskripci zlepšuje.
Běžné trvání infekcí:
- Bolest v krku – 7 dní
- Běžné nachlazení – 10 dní
- Zánět vedlejších nosních dutin – 18 dní
- Kašel nebo bronchitida 21 – dní
Antibiotika v mnoha případech nejsou nutná.