Antibiotická (antimikrobiální) rezistence patří mezi největší hrozby pro moderní medicínu. Ohrožuje léčbu běžných infekcí, komplikuje operace a oslabuje zdravotní péči, na kterou jsme dnes zvyklí. Přesto jde o téma, které je často vnímáno jako vzdálené a složité – zvlášť pro děti. Soutěž Zastavme superbakterie proto dává prostor školám a žákům zapojit se aktivně: pochopit problém, přemýšlet o něm a vyjádřit ho vlastní tvorbou.
Když se řekne antibiotická rezistence, většina z nás si představí nemocnici, lékaře a pacienta polykajícího pilulky. Skutečnost je ale mnohem komplexnější. Moderní věda a medicína dnes razí přístup zvaný „Jedno zdraví“ (One Health). Ten vychází z jednoduchého, ale zásadního faktu: zdraví lidí, zvířat a životního prostředí představují spojené nádoby. Boj proti odolným bakteriím proto nemůžeme vyhrát, pokud se zaměříme jen na jednu z těchto oblastí. Zde je vysvětlení, jak se tyto tři světy prolínají a proč neseme společnou odpovědnost za účinnost antibiotik.
Jak vysvětlit složitý globální problém antimikrobiální rezistence (AMR) tak, aby ho pochopil úplně každý? Během výročního setkání expertů projektu EU-JAMRAI 2 ve Vídni byla představena unikátní odpověď: mezinárodní kampaň a výstava „Sketching AMR“ (Kreslíme AMR). Tato vizuálně poutavá kampaň nezůstane jen v zahraničí – máme skvělou zprávu, že se prostřednictvím aktivit Státního zdravotního ústavu (SZÚ) brzy představí i v České republice.
Příběh loga AMR není jen příběhem tvorby grafického prvku. Je o snaze srozumitelně a lidsky mluvit o složitém, často neviditelném problému. A vytvořit symbol, který bude fungovat jako výzva k péči, odpovědnosti a společnému řešení. Iniciativa EU‑JAMRAI 2 vyzvala jednotlivce z celého světa k akci a uspořádala otevřenou designovou soutěž s ambiciózním cílem: najít první globální symbol, který by srozumitelně a jednotně reprezentoval hrozbu antimikrobiální rezistence.
Rakouská metropole se v lednu 2025 stala dějištěm klíčového setkání zástupců projektu EU-JAMRAI 2, kde se sešli odborníci, politici i zástupci pacientských organizací z celé Evropy, aby řešili jeden z největších zdravotních problémů naší generace – antimikrobiální rezistenci (AMR).
Ve dnech 19. a 20. listopadu 2025 se v prostorách brněnského Hotelu Continental sešli přední čeští i zahraniční odborníci, aby diskutovali o jedné z největších hrozeb současného zdravotnictví. Proběhl zde totiž již 3. ročník konference pořádané Českou platformou antibiotické rezistence, z.s., tentokrát s příhodným a mrazivým názvem: „Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné“.
Od 1. ledna 2024 se Česká republika prostřednictvím Státního zdravotního ústavu zapojuje do evropského projektu EU‑JAMRAI 2, který spojuje 30 zemí v boji proti antibiotické rezistenci. Projekt, založený na principu One Health, usiluje o posílení prevence infekcí a odpovědného užívání antibiotik – SZÚ se zaměří zejména na jejich používání v nemocnicích.
V Praze se dne 4. prosince 2023 uskutečnil kulatý stůl, jehož cílem bylo diskutovat o problematice antibiotické rezistence. Setkání se zúčastnilo 40 odborníků z oblasti zdravotnictví, veterinární medicíny, životního prostředí a dalších souvisejících oborů.
Antibiotická rezistence je jednou ze tří prioritních zdravotních hrozeb v Evropské unii. V reakci na toto narůstající nebezpečí bylo červnu 2023 přijato doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ (2023/C 220/01). Doporučení obsahuje cíle, které jsou konkrétní a měřitelné, jsou tedy dobrým nástrojem sledování pokroku souvisejícího s prevencí a snížením antimikrobiální rezistence do roku 2030. Propagace a implementace tohoto doporučení je hlavní náplní letošního Evropského antibiotického dne (EAAD), který jako každoročně probíhá 18. listopadu, jehož téma zní: „Cíle antimikrobiální rezistence: jak jich můžeme dosáhnout do roku 2030?“
V Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru je možné volně koupit poměrně velké množství antibiotik. Proto tyto země mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak naším vzorem mohou být Finové, Norové, Holanďané a Irové, kteří mají k antibiotikům dobře regulovaný přístup. U nás je výskyt rezistentních bakterií průměrný. Protože získáváme antibiotika na předpis, osvěta ohledně indikace antibiotik by měla směřovat také na lékaře. Jaké jsou u nás iniciativy, které přispívají k edukaci lékařů ohledně zacházení s antibiotiky? Co je podstatou racionální léčby podporující sílu antibiotik? Jak s těmito léky pracují lékaři v nemocnicích?
Každý rok v Evropě zemře na následky antibiotické rezistence více než 35 000 lidí. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, v roce 2050 bude mít na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je přistupovat k problematice v duchu „One Health“- „jedno zdraví“ - a také edukovat naše lékaře i veřejnost, o což se v ČR snaží projekt SZÚ Prevence antibiotické rezistence. A pozitivní výsledky se dostavují.
Antibiotika, léky, které nás dokáží ochránit před bakteriálními infekcemi, už bohužel zdaleka nefungují na 100 %. Bakterie si na ně vytvořily odolnost. Což je velký problém, jelikož rezistentní bakterie mohou ublížit i malým dětem, jak dokládá příběh jedné rodiny, která si přeje zůstat v anonymitě.