V Praze se dne 4. prosince 2023 uskutečnil kulatý stůl, jehož cílem bylo diskutovat o problematice antibiotické rezistence. Setkání se zúčastnilo 40 odborníků z oblasti zdravotnictví, veterinární medicíny, životního prostředí a dalších souvisejících oborů.
Antibiotická rezistence je jednou ze tří prioritních zdravotních hrozeb v Evropské unii. V reakci na toto narůstající nebezpečí bylo červnu 2023 přijato doporučení Rady o posílení opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci v rámci přístupu „jedno zdraví“ (2023/C 220/01). Doporučení obsahuje cíle, které jsou konkrétní a měřitelné, jsou tedy dobrým nástrojem sledování pokroku souvisejícího s prevencí a snížením antimikrobiální rezistence do roku 2030. Propagace a implementace tohoto doporučení je hlavní náplní letošního Evropského antibiotického dne (EAAD), který jako každoročně probíhá 18. listopadu, jehož téma zní: „Cíle antimikrobiální rezistence: jak jich můžeme dosáhnout do roku 2030?“
V Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru je možné volně koupit poměrně velké množství antibiotik. Proto tyto země mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak naším vzorem mohou být Finové, Norové, Holanďané a Irové, kteří mají k antibiotikům dobře regulovaný přístup. U nás je výskyt rezistentních bakterií průměrný. Protože získáváme antibiotika na předpis, osvěta ohledně indikace antibiotik by měla směřovat také na lékaře. Jaké jsou u nás iniciativy, které přispívají k edukaci lékařů ohledně zacházení s antibiotiky? Co je podstatou racionální léčby podporující sílu antibiotik? Jak s těmito léky pracují lékaři v nemocnicích?
Každý rok v Evropě zemře na následky antibiotické rezistence více než 35 000 lidí. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, v roce 2050 bude mít na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je přistupovat k problematice v duchu „One Health“- „jedno zdraví“ - a také edukovat naše lékaře i veřejnost, o což se v ČR snaží projekt SZÚ Prevence antibiotické rezistence. A pozitivní výsledky se dostavují.
Antibiotika, léky, které nás dokáží ochránit před bakteriálními infekcemi, už bohužel zdaleka nefungují na 100 %. Bakterie si na ně vytvořily odolnost. Což je velký problém, jelikož rezistentní bakterie mohou ublížit i malým dětem, jak dokládá příběh jedné rodiny, která si přeje zůstat v anonymitě.
Antibiotika jsou léky, které zásadně změnily léčbu infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno antibiotika mají smysl v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“ bez antibiotik.
Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě způsobuje zhruba 1,27 milionu úmrtí. Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.
Stále větší rezistence bakterií na léčivé účinky antibiotik zabije v Evropě ročně více než 35 000 lidí. Ti by mohli žít, kdyby antibiotika byla pořád stejně dobře účinná. Jenže některé scénáře predikují, že v roce 2050 bude mít antibiotická rezistence více obětí než rakovina. Jak to můžeme změnit?
Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Zejména kvůli nezodpovědnému chování společnosti dochází k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokáží antibiotické léčbě vzdorovat. Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence. Jeho zadavatel – Státní zdravotní ústav – se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Víte, že na důsledky odolnosti bakterií na antibiotika zemře v ČR víc lidí než na autonehody? A že v r. 2050 může častěji zabíjet nefungování antibiotik než rakovina? Abychom mohli nepříznivou statistiku změnit, objasníme si mýty o antibioticích s MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.