Stále větší rezistence bakterií na léčivé účinky antibiotik zabije v Evropě ročně více než 35 000 lidí. Ti by mohli žít, kdyby antibiotika byla pořád stejně dobře účinná. Jenže některé scénáře predikují, že v roce 2050 bude mít antibiotická rezistence více obětí než rakovina. Jak to můžeme změnit?
Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Zejména kvůli nezodpovědnému chování společnosti dochází k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokáží antibiotické léčbě vzdorovat. Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence. Jeho zadavatel – Státní zdravotní ústav – se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.
Víte, že na důsledky odolnosti bakterií na antibiotika zemře v ČR víc lidí než na autonehody? A že v r. 2050 může častěji zabíjet nefungování antibiotik než rakovina? Abychom mohli nepříznivou statistiku změnit, objasníme si mýty o antibioticích s MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.
Každý lék může reagovat s jiným lékem, který zrovna užíváte. Platí to i pro antibiotika. U kterých hrozí největší riziko lékových interakcí? Jak jim předcházet? Zeptali jsme se MUDr. Marka Štefana, MBA z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Na záludnosti ohledně dětských infekcí jsme se ptali MUDr. Lucie Mynářové, dětské lékařky. Velkým celosvětovým problémem je tzv. antibiotická rezistence, kdy si bakterie vytvářejí stále větší odolnost na léčivé účinky antibiotik. Ta pak přestávají fungovat. Naléhavost situace si uvědomují i dětští lékaři.
Bolest v krku, kašel, rýma. Málokdo tomu v posledních dnech unikl. Jak se léčit? Nabízí se tlumit příznaky vhodnými volně prodejnými léky a čekat, až tyto neduhy odejdou. Je třeba mít trpělivost, protože kašel může trvat i tři týdny. Pokud navštívíte lékaře, nenuťte ho k předepsání antibiotik. Ta vám totiž v případě virózy nepomohou.
Před dvaceti lety byl pacient s odolnou bakterií, která nereaguje na antibiotika, považován za exotického. Dnes už to ale není neobvyklé, což ovšem neznamená, že se nic neděje. Naopak! Pokud nezměníme svůj přístup k antibiotikům, můžeme brzy umírat na běžné infekční nemoci. Co s tím? Zeptali jsme se MUDr. Otakare Nyče, Ph. D., primáře z Motola.
Lidé dříve umírali hlavně na infekce. Už téměř 100 let nám s infekcemi bakteriálního původu pomáhají antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Kořeny antibiotik a problém ztráty jejich léčivých účinků nám nastínil MUDr. Jan Strojil, Ph.D.
S antibiotiky bychom měli šetřit, aby nadále fungovala. Které typy infekcí se ovšem mohou „pyšnit“ tím, že se na ně antibiotika předepisují nejčastěji? Jaká to s sebou přináší rizika? Ptali jsme se MUDr. Marka Štefana, MBA z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.