Přeskočit na hlavní obsah

Jak antibiotika fungují?


Bakterie a viry

Příčinou většiny běžných infekčních onemocnění našeho organismu jsou bakterie nebo viry. Abychom pochopili, jak antibiotika fungují, je potřeba si pro začátek vysvětlit, jaký je mezi bakteriemi a viry rozdíl.

Bakterie

Bakterie jsou živé organismy, skládající se z jedné buňky. Dokážou přežít v různém prostředí, kromě lidského těla také ve vodě, půdě, na vzduchu atp. Mohou se samy velmi rychle rozmnožovat.
Bakterií je mnoho druhů. Některé z nich jsou velmi užitečné a nejenže nezpůsobují žádná onemocnění, ale naopak je k životu potřebujeme. Některé však způsobují infekce a mohou být životu velmi nebezpečné.
Díky tomu, že bakterie jsou samostatné organismy, které mají odlišnou stavbu v porovnání s našimi buňkami, jsme schopni je antibiotiky zasáhnout a buď je rovnou usmrtit, nebo alespoň zabránit jejich rozmnožování a nechat nad nimi zvítězit naši imunitu. Antibiotika totiž působí na struktury, které jsou pro bakterie specifické.

Viry

Virus je nebuněčný organismus, který se není schopen sám rozmnožovat ani růst a mimo svého hostitele ani dlouho přežít. Viry nemají vlastní metabolismus. Aby se mohly rozmnožovat, musí se navázat na buňku (v našem případě tedy lidskou) a proniknout do ní.
Kvůli tomu, že se viry vlastně stávají součástí našich vlastních buněk, je velmi složité na ně zacílit léky. S většinou virů se tak musí poprat naše imunita sama a s některými to bohužel ani nedokáže (např. HIV). Pomoci jí můžeme v některých případech očkováním nebo použitím antivirotik (také se jim říká virostatika).

Infekce podle původu

Mezi onemocněními způsobenými bakteriemi a viry jsou zásadní rozdíly. Zde je pár příkladů známých onemocnění dle typu.

Bakteriální infekce

  • Angína
  • Spála
  • Tuberkulóza
  • Meningitida
  • Černý kašel
  • Tetanus
  • Tyfus
  • Lymská borelióza
  • Salmonelóza
  • Cholera
  • Mor
  • Kapavka
  • Syfilis

Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření.
Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
Ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich.

Virové infekce

  • Chřipka
  • Rýma
  • Bronchitida
  • Laryngitida
  • Virová hepatitida
  • AIDS
  • Spalničky
  • Covid-19
  • Ebola
  • Klíšťová encefalitida
  • Mononukleóza
  • Neštovice
  • Žloutenka A, B, C
  • Rotavirová průjmová onemocnění

Antibiotika proti virovým infekcím nepomáhají!
Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika.
Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. Paracetamol, Ibuprofenum).

Jaké jsou typy antibiotik?

Antibiotika se dělí podle mnoha různých hledisek (dle chemické struktury, mechanismu účinku, antibiotického spektra apod.), ale nejčastěji rozlišujeme mezi široko- a úzkospektrými podle toho, na jaké bakterie působí. V ideálním případě proto lékař zjistí původ infekce pomocí mikrobiologického vyšetření a podle jeho výsledku předepíše nejvhodnější typ.
Paušálního používání širokospektrých antibiotik bychom se měli pokud možno vyvarovat. Širokospektrá antibiotika se nasazují pouze v dobře odůvodněných případech, protože mohou mít více nežádoucích účinků (například ničí i užitečné bakterie, tzv. mikroflóru) a současně přispívat k rychlejšímu vzniku rezistentních kmenů.

Antibiotika zamezují množení bakterií, ale léčí nás naše tělo

Důležité je uvědomit si, že v případě bakteriální infekce antibiotika zabrání množení bakterií, ale je to právě naše imunita, která nás vyléčí a zajistí, že nám je lépe. U běžných infekcí tak antibiotika ani nezajistí, že se uzdravíme rychleji, jen tělu boj s infekcí zjednoduší.

Jak lékař pozná, zda má nasadit antibiotika

Použití antibiotik se řídí typem infekce a klinickým obrazem pacienta. Víme, že některá onemocnění jsou téměř vždy vyvolána viry, jiné zase bakteriemi. U onemocnění, kde se mohou uplatnit oba původci, může lékař využít i různé testy, které mu mohou pomoci stanovit původce.

Proti čemu jsou ještě dobrá antibiotika?

Na začátku jsme si vysvětlili, že antibiotika se používají proti bakteriím a že proti virům nemají žádné účinky. Pro pořádek musíme dodat, že některá antibiotika působí i proti jiným mikroorganismům, než jsou bakterie – např. proti houbám nebo některým parazitickým prvokům.