Přeskočit na hlavní obsah

Jak antibiotika fungují?


Bakterie a viry

Příčinou většiny běžných infekčních onemocnění našeho organismu jsou bakterie nebo viry. Abychom pochopili, jak antibiotika fungují, je potřeba si pro začátek vysvětlit, jaký je mezi bakteriemi a viry rozdíl.

Bakterie

Bakterie jsou živé organismy, skládající se z jedné buňky. Dokážou přežít v různém prostředí, kromě lidského těla také ve vodě, půdě, na vzduchu atp. Mohou se samy velmi rychle rozmnožovat.
Bakterií je mnoho druhů. Některé z nich jsou velmi užitečné a nejenže nezpůsobují žádná onemocnění, ale naopak je k životu potřebujeme. Některé však způsobují infekce a mohou být životu velmi nebezpečné.
Díky tomu, že bakterie jsou samostatné organismy, které mají odlišnou stavbu v porovnání s našimi buňkami, jsme schopni je antibiotiky zasáhnout a buď je rovnou usmrtit, nebo alespoň zabránit jejich rozmnožování a nechat nad nimi zvítězit naši imunitu. Antibiotika totiž působí na struktury, které jsou pro bakterie specifické.

Viry

Virus je nebuněčný organismus, který se není schopen sám rozmnožovat ani růst a mimo svého hostitele ani dlouho přežít. Viry nemají vlastní metabolismus. Aby se mohly rozmnožovat, musí se navázat na buňku (v našem případě tedy lidskou) a proniknout do ní.
Kvůli tomu, že se viry vlastně stávají součástí našich vlastních buněk, je velmi složité na ně zacílit léky. S většinou virů se tak musí poprat naše imunita sama a s některými to bohužel ani nedokáže (např. HIV). Pomoci jí můžeme v některých případech očkováním nebo použitím antivirotik (také se jim říká virostatika).

Infekce podle původu

Mezi onemocněními způsobenými bakteriemi a viry jsou zásadní rozdíly. Zde je pár příkladů známých onemocnění dle typu.

Bakteriální infekce

Angína je zánět krčních mandlí a může se jednat o onemocnění  virového nebo bakteriálního původu. Šíří se formou kapénkové infekce. Zarudnutí mandlí a krku a současná přítomnost rýmy, kašle, či zánětu spojivek svědčí o vysoce pravděpodobné virové etiologii a podání antibiotik je zbytečné. Antibiotiky se léčí pouze v případě bakteriálního původu.

Spála je infekční onemocnění vyvolané bakteriemi z rodu streptokoků a projevuje se nejčastěji horečkou, loupáním jazyka, zánětem mandlí a vyrážkou. Nejčastěji postihuje děti předškolního věku a šíří se kapénkovou infekcí (při kýchání, kašli nebo mluvení). Spála se léčí antibiotiky.

Tuberkulóza  je infekční onemocnění způsobené bakteriemi, které většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Tuberkulóza se šíří vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem. Tuberkulóza se léčí antibiotiky. Vzrůstajícím problémem při léčbě je antibiotická rezistence některých druhů tuberkulózy.

Meningitida, též zánět mozkových blan,  je zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu, známých pod souhrnným názvem mozkomíšní pleny. Zánět je vyvoláván viry, bakteriemi či jinými mikroorganismy, méně často pak vlivem některých léků. Meningitida (zvláště bakteriální) může ohrozit život člověka, k zánětu dochází v oblasti mozku a míchy. Při bakteriální meningitidě se příznaky projeví v řádu hodin, a proto je nemoc řazena mezi urgentní stavy. Bakteriální meningitida se léčí podáváním antibiotik.

Černý kašel nebo dávivý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí a projevuje se jako velmi silný, dráždivý kašel, který může být až dávivý a při nadechování může znít jako kokrhání kohouta. Ačkoli většina zdravých starších dětí a dospělých se z infekce zotaví, pro kojence je nemoc kritická a může skončit smrtí. Při léčení tohoto onemocnění se používají širokospektrální antibiotika.

Tetanus (strnutí šíje) je nebezpečné onemocnění způsobované bakterií Clostridium tetani. Projevuje se křečemi a ztrátou koordinace svalových pohybů. K jeho vyléčení jsou antibiotika nezbytná a bez lékařské pomoci končí zpravidla smrtí v důsledku zástavy srdce nebo kolapsu dýchacího systému. V České republice se proti onemocnění aplikuje celoplošné očkování.

Břišní tyfus je nemoc způsobená baktérií Salmonella typhi. Toto závažné onemocnění je přenášené stravou nebo kontaminovanou vodou a projevuje se vysokou horečkou (39–40 °C), bolestmi hlavy, nechutenstvím, malátností, vyrážkou, bolestmi břicha. Léčba spočívá v podávání antibiotik.

Lymská borelióza je infekční onemocnění, které se přenáší kousnutím infikovaným klíštětem, či ve vzácných případech létajícím hmyzem. Projevuje se zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, depresí, bolestí svalů či kloubů a charakteristickou prstencovitou vyrážkou v podobě červených skvrn s bledým středem.  Ve většině případů odezní infekce a její příznaky po léčbě antibiotiky, zejména pokud je nemoc podchycena v raném stadiu. Opožděná nebo nedostatečná léčba může vést k propuknutí mnohem vážnějších symptomů, které mohou omezovat funkčnost a být obtížně léčitelné.

Salmonelóza je označení pro akutní průjmové bakteriální onemocnění. Přenáší se obvykle nakaženým jídlem či vodou. Projevuje se zejména průjmy – někdy i 20-30× denně s kolikovitými bolestmi, často také zvracením, horečkou a bolestmi hlavy. Jedná se o samoúzdravnou infekci, při které se antibiotika nepodávají.

Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění bakteriálního původu. Nemoc se přenáší nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi nebo potravinami. Příznaky jsou křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem a zvracení. Základem léčby je rehydratace pacienta.

Mor

Dýmějový mor je na člověka přenášen blechami, které se infikovaly na nakaženém hlodavci. Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance, poté se objeví boule v oblasti mízních uzlin. Plicní mor se přenáší kapénkovou infekcí z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčen má velice vysokou úmrtnost (až přes 90 %). Antibiotika významně snižují úmrtnost. V současnosti se v České republice, stejně tak jako v celé Evropě, onemocnění téměř nevyskytuje, je však stále hlášeno z obou Amerik, jižní a jihovýchodní Asie a Afriky.

Kapavka patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Onemocnění se obvykle projevuje hnisavým zánětem sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan, nebo spojivky v očích. Základ léčby spočívá v použití antibiotik.

Syfilis je pohlavně přenosnou infekcí způsobovanou bakterií. Příznaky a symptomy syfilidy se liší v závislosti na tom, které ze čtyř stádií infekce probíhá (primární, sekundární, latentní a terciární). Syfilis lze účinně léčit antibiotiky, zejména v prvních stádiích.

Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření.
Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
Ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich.

Virové infekce

Chřipka je infekční onemocnění způsobené RNA virem. Virus napadá dýchací systém a je přenášen kapénkami. Projevuje se horečkou, bolestí hlavy, únavou, suchým kašlem, bolestí hlavy, bolestí hrdla a popř. dalšími příznaky. Základem léčby chřipky je úleva od symptomů (snižování horečky, bolesti) a ponechání imunitního systému, aby se s infekcí vypořádal.

Rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které může být způsobené alergiemi, viry i bakteriemi. Pokud se nejedná o rýmu alergickou, jsou na vině nejčastěji právě viry. Někdy může však dojít k oslabení obranných funkcí sliznice a k následné bakteriální infekci. K přenosu rýmy dochází kapénkami i přímým kontaktem. Léčba rýmy se zaměřuje především na lokální zmírnění příznaků jako je ucpaný nos a výtok z nosu.

Akutní bronchitida je zánět průdušek, který je způsoben prakticky výlučně viry. Na začátku se projevuje silným suchým kašlem a onemocnění je často provázeno i zvýšenou teplotou a bolestí za hrudní kostí. Při léčbě bronchitidy se zprvu podávají léky tlumící suchý kašel, pokud se rozvine do vlhkého kašle, podávají se léky usnadňující vykašlávání hlenu.

Laryngitida je zánět hrtanu, nejčastěji způsobený v důsledku virové infekce. Šíří se kapénkovou cestou a napadá horní dýchací cesty. Laryngitida postihuje především oblast hlasivek, způsobuje zúžení dýchacích cest v místě zánětu a vede k rozvoji charakteristických symptomů. Nejznámějším příznakem laryngitidy je pak suchý dráždivý kašel, který se projevuje náhle, obvykle v pozdních večerních hodinách po ulehnutí. Léčba se zaměřuje na tlumení jednotlivých příznaků.

Virová hepatitida (též infekční hepatitida, lidově známá jako infekční žloutenka) je onemocnění člověka a zvířat způsobující zánět jater. Někdy označována jako „nemoc špinavých rukou“. Původcem nemoci jsou viry z různých čeledí. V současné době je obecně uznáváno 5 druhů infekčních hepatitid: A, B, C, D a E. Léčba infekčních hepatitid je složitá. Při léčbě je důležité držet dietu a zcela se vyvarovat alkoholu a přepálených tuků, dále jsou používány vitamíny, rostlinné přípravky a antivirotika.

AIDS

AIDS, česky syndrom získaného selhání imunity, je soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Přestože se léky na tlumení HIV/AIDS neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává téměř vždy nevyléčitelnou.

Spalničky jsou virové infekční onemocnění , které provází charakteristická vyrážka. Nemoc je způsobená virem spalniček a nákaza se šíří vzdušnou cestou – kapénkami. V zemích, kde není zavedeno očkování, jsou spalničky nebezpečným, život ohrožujícím onemocněním. Z celosvětového pohledu patří toto onemocnění mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 5 let. Na spalničky není žádný specifický lék. Léčí se pouze projevy onemocnění – horečka a další příznaky.

Covid-19 je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2. Příznaky nemoci jsou různé, od bezpříznakového stavu až po závažné onemocnění, ale často zahrnují horečku, kašel, únavu, dýchací potíže a ztrátu čichu a chuti. U lehčích forem se podávají léky na zmírnění příznaků, u těžších forem jsou využívána antivirotika a další léky dle projevů.

Ebola, také označována jako krvácivá horečka je virové onemocnění, které napadá lidi a některé další primáty. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Na toto onemocnění neexistuje žádná specifická léčba, důležité je zajištění dostatku tekutin. Nemoc často zabíjí 50 % až 90 % osob nakažených virem.

Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Lehká forma se projevuje bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. Těžký průběh je spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje. Úmrtnost na onemocnění je sice nízká, ale často způsobuje trvalé následky. Na encefalitidu neexistuje cílená antivirová terapie, a dochází pouze k léčbě příznaků. Proti nemoci existuje očkování.

Infekční mononukleóza je virové onemocnění. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a hlavními příznaky jsou počáteční celková únava, zvýšená teplota až horečky, zánět nosohltanu a zvětšení uzlin. Nemoc se přenáší prostřednictvím slin, ale i transfuzí krve. Na infekční mononukleózu neexistuje specifický lék. K uzdravení je důležitý klid a dieta.

Plané neštovice se řadí mezi virová infekční onemocnění, která jsou vysoce nakažlivá. Prvními příznaky jsou obvykle horečka, malátnost, bolesti hlavy. Po několika hodinách se objeví svědění kůže a její zarudnutí, které se rychle změní v typickou vyrážku. Léčba spočívá především v užívání různých mastí a pudrů na svědící kůži a tlumení příznaků (snižování horečky).

Rotavirová průjmová onemocnění jsou akutní infekční onemocnění virového původu. Přenáší se fekálně-orální cestou. Onemocnění se projevuje především horečkou 38 až 40 °C, zvracením a těžkým vodnatým průjmem. To má za následek dehydrataci, která může mít závažné důsledky zejména u malých dětí. Na toto onemocnění není doporučována žádná speciální léčba, v průběhu nemoci je důležité zajistit dostatečný příjem tekutin.

Antibiotika proti virovým infekcím nepomáhají!
Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika.
Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. paracetamol, ibuprofen).

Jaké jsou typy antibiotik?

Antibiotika se dělí podle mnoha různých hledisek (dle chemické struktury, mechanismu účinku, antibiotického spektra apod.), ale nejčastěji rozlišujeme mezi široko- a úzkospektrými podle toho, na jaké bakterie působí. V ideálním případě proto lékař zjistí původ infekce pomocí mikrobiologického vyšetření a podle jeho výsledku předepíše nejvhodnější typ. Rozhodně neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na nejvíc bakterií. V případě běžných a obvykle nezávažných infekcí je vhodné použít antibiotika s co nejužším spektrem účinku. Důvodem je zacílit na nejpravděpodobnější či prokázané původce infekce a ochránit přirozenou mikroflóru lidského těla.
Paušálního používání širokospektrých antibiotik bychom se měli pokud možno vyvarovat. Širokospektrá antibiotika se nasazují pouze v dobře odůvodněných případech, protože mohou mít více nežádoucích účinků (například ničí i užitečné bakterie, tzv. mikroflóru) a současně přispívat k rychlejšímu vzniku rezistentních kmenů.

Stejně tak by první volbou neměla být tzv. třídenní antibiotika s obsahem azitromycinu, která jsou v současné době u pacientů oblíbená. Mnoho lidí si myslí, že tato antibiotika na tělo působí pouze po dobu jejich užívání.  To je však omyl, protože účinná látka v třídenních antibioticích ovlivňuje bakterie i řadu dnů poté, co antibiotikum již neužíváme. Antibiotikum se z těla pacienta vylučuje dva týdny, dává tak bakteriím dlouhý čas, kdy jsou jeho koncentrace nízké a kdy se mohou ‚naučit s ním žít‘.

Antibiotika zamezují množení bakterií, ale léčí nás naše tělo

Důležité je uvědomit si, že v případě bakteriální infekce antibiotika zabrání množení bakterií, ale je to právě naše imunita, která nás vyléčí a zajistí, že nám je lépe. U běžných infekcí tak antibiotika ani nezajistí, že se uzdravíme rychleji, jen tělu boj s infekcí zjednoduší.

Jak lékař pozná, zda má nasadit antibiotika

Použití antibiotik se řídí typem infekce a klinickým obrazem pacienta. Víme, že některá onemocnění jsou téměř vždy vyvolána viry, jiné zase bakteriemi. U onemocnění, kde se mohou uplatnit oba původci, může lékař využít i různé testy, které mu mohou pomoci stanovit původce.

Proti čemu jsou ještě dobrá antibiotika?

Na začátku jsme si vysvětlili, že antibiotika se používají proti bakteriím a že proti virům nemají žádné účinky. Pro pořádek musíme dodat, že některá antibiotika působí i proti jiným mikroorganismům, než jsou bakterie – např. proti houbám nebo některým parazitickým prvokům.