Jak mohou antibiotika ovlivnit užívání chronických léků a naopak?

Každý lék může reagovat s jiným lékem, který zrovna užíváte. Platí to i pro antibiotika. U kterých hrozí největší riziko lékových interakcí? Jak jim předcházet? Zeptali jsme se MUDr. Marka Štefana, MBA z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Co se stane, když u někoho dojde ke vzájemnému působení léků (lékovým interakcím)?

Prakticky jde o to, že lékové interakce mohou vést ke snížení či navýšení účinku užívaných léků. Ty pak mohou působit silněji nebo naopak slaběji, než je žádoucí.

Pojďme se zaměřit na indikaci antibiotik. Pokud se nasadí člověku, který dlouhodobě užívá nějaké léky, k jakým reakcím může dojít?

Působení léků bývá většinou vzájemné. Nově nasazená antibiotika mohou snížit nebo zvýšit účinek dlouhodobě užívaných léků. Ale platí to i naopak, dlouhodobě užívané léky zase mohou ovlivnit účinek antibiotik, opět se jedná o snížení (nedostatečná antibiotická aktivita) nebo zvýšení jejich účinku (riziko toxicity, tedy nežádoucích účinků pro pacienta).

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?

Jedná se např. o navýšení účinku léků na vysoký tlak – pak hrozí nízký tlak. Častou interakcí je také navýšení účinku léku na ředění krve warfarinu, kdy stoupá riziko krvácení, dále navýšení účinku léků na snížení cholesterolu statinů, kdy hrozí poškození kosterních svalů, nebo snížení účinku hormonální antikoncepce, důsledkem je nechtěné těhotenství.

Dá se říct, u kterých antibiotik hrozí největší riziko, že budou reagovat s jinými léky?

Mezi antibiotika s největším rizikem interakcí s jinými léky patří makrolidy, fluorochinolony a rifampicin. Naopak relativně nízké riziko interakcí mají peniciliny a další betalaktamová antibiotika.

 Kde k interakci mezi léky dochází?

Léková interakce nejčastěji probíhá na úrovní jater, kde jsou léky metabolizovány jaterními enzymy. Proto bývají rizikovou skupinou pacienti s postižením jater. Problematika je ale velmi složitá a mechanizmů lékových interakcí je celá řada.

Kdo dále bývá lékovými interakcemi ohrožený?

Obecně starší pacienti a ti, kteří užívají více chronických léků najednou. A také pacienti s postižením ledvin.

Mohu na sobě účinky lékové interakce nějak pociťovat?

Léková interakce se na pacientovi většinou projeví nějakým klinicky zjevným účinkem. Např. u toxicity léků na vysoký tlak nízkým tlakem, u léků na cukrovku zase hypoglykémií (sníženou hladinou cukru v krvi, což se projevuje různými nepříjemnými příznaky), u léků proti srážlivosti krve krvácivými projevy apod.

Když k nějaké lékové interakci dojde, jak se postupuje?

Riziko lékových interakcí vyhodnocuje lékař vždy před předepsáním nového léku, v našem případě antibiotik. Velmi obecně má lékař několik možností, jak s interakcemi pracovat. Může zvolit jiná, méně riziková antibiotika. Pokud to není možné, může některé dlouhodobě užívané léky přechodně vysadit, snížit či zvýšit jejich dávku nebo je nahradit přechodně jiným lékem. Tím se minimalizuje riziko, že riziková antibiotika ovlivní účinek chronicky používaných léků – snížením nebo zvýšením jejich účinku vlivem antibiotik.

Pokud člověk bere nějaké léky a potřebuje akutně nasadit antibiotika, co považujete za zcela zásadní, aby nedošlo k lékové interakci?

Při předepsání každého nového léku, nejenom antibiotik, musí být lékař informován o tom, jaké léky pacient užívá dlouhodobě, aby mohl zvolit co nejbezpečnější variantu s ohledem na interakce. Dokonce se už setkáváme s profesí tzv. klinického farmaceuta, specialisty na lékové interakce, který je k dispozici ke konzultaci lékařům v nemocnicích a v poslední době i v ambulantní péči.