Lidský faktor: Kde to všechno začíná
V humánní medicíně je problém poměrně známý. Náš mikrobiom se brání nadužívání antibiotik. Praktičtí lékaři zde hrají klíčovou roli – přesnou diagnostikou, racionálním předepisováním a edukací pacientů mohou šíření rezistence výrazně zbrzdit. Jakmile ale začneme brát léky „pro jistotu“ na běžné virózy, zaděláváme na problém nejen sobě, ale celé společnosti.
Zvířecí říše: Od chlévů až po domácí akvária
Lidé nejsou jediní, kdo potřebuje antibiotika. Zvířata mohou také onemocnět a je nutné je léčit, protože nemocné zvíře na talíři nikdo nechce. V České republice ale máme v tomto směru i dobré zprávy: spotřeba antimikrobik u hospodářských zvířat dlouhodobě klesá.
Vědci a veterináři navíc usilovně hledají alternativy. Jednou z nich je například cílená selekce nových probiotických kultur, které by mohly fungovat jako přirozená náhrada antibiotik u teplokrevných zvířat. Ke sledování celého potravinového řetězce se dnes navíc využívají moderní metody, jako je celogenomové sekvenování, které pomáhá odhalit konkrétní zmutované geny zodpovědné za rezistenci a umožňuje včasný zásah.
Zajímavostí je, že překvapivé riziko se skrývá i ve vodě. Zatímco u běžných tržních ryb v ČR bakteriální infekce pro člověka zásadní riziko nepředstavují, velkou hrozbou jsou importované akvarijní rybičky, které se k nám často dováží ze zemí s naprosto nekontrolovaným používáním antimikrobik.
Naše krajina: Neviditelná skladiště rezistence
Třetím, často neprávem opomíjeným pilířem „Jednoho zdraví“, je životní prostředí. Příroda funguje jako gigantická houba, která vstřebává zbytky našich činů. Zbytky antimikrobiálních látek ve vodách a půdách vytváří tlak, který nutí bakterie mutovat a stávat se odolnějšími.
Existují tzv. environmentální hotspoty (místa se zvýšeným rizikem), kde křížení rezistentních bakterií probíhá nejrychleji. Patří sem čistírny odpadních vod, nemocniční odpady nebo zemědělská půda. Velkým problémem je například šíření genů rezistence prostřednictvím zvířecích exkrementů a zrání mrvy, která se pak aplikuje přímo na pole.
Ještě závažnějším rizikem, na které odborníci upozorňují, je aplikace čistírenských kalů na zemědělskou půdu. V České republice totiž došlo k legislativním změnám, které rozvolnily mikrobiologické limity. Kvůli tomuto oslabení ochrany veřejného zdraví se ČR zařadila mezi státy s nejliberálnějšími limity v celé Evropské unii, což představuje masivní, leč přehlížené riziko pro naše zdraví.
Společně proti nezastavitelnému
Problematika „Jednoho zdraví“ ukazuje, že snahy samotných lékařů nestačí. K řešení je nutná úzká mezioborová spolupráce. Přesně v tomto duchu se nedávno v Brně (listopad 2025) konal již 3. ročník konference České platformy antibiotické rezistence s názvem „Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné“. O tom, že se jedná o prioritu napříč všemi sektory, svědčí i fakt, že záštitu nad akcí převzali hned čtyři ministři – zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí a ministr pro vědu a výzkum.
Záchrana antibiotik pro další generace je v našich rukách. Znamená to nedomáhat se léků u lékaře, zajímat se o původ potravin a chránit naši přírodu před kontaminací. Jedno zdraví zkrátka znamená, že všichni jsme na jedné lodi.
Artwork by Anja Sušanj @anjasusanj, part of the campaign Sketching Antimicrobial Resistance led by EU-JAMRAI 2. Learn more at https://eu-jamrai.eu/raise-awareness/campaigns/sketching-antimicrobial-resistance/