28. 12. 2022
S antibiotiky bychom měli šetřit, aby nadále fungovala. Které typy infekcí se ovšem mohou „pyšnit“ tím, že se na ně antibiotika předepisují nejčastěji? Jaká to s sebou přináší rizika? Ptali jsme se MUDr. Marka Štefana, MBA z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.
V posledních letech se často hovoří o tom, že infekce způsobené bakteriemi rezistentními na účinky antibiotik mohou být cca v roce 2050 jednou z nejčastější příčinou úmrtí. Co je příčinou a kde hledat cestu ke zlepšení?
Na vině je neuvážlivé hospodaření s antibiotiky, kvůli čemuž si bakterie vytvářejí na jejich účinky rezistenci. Řešením je předepisovat tyto léky jen v případech, kdy jsou opravdu nutná, tedy na bakteriální infekce.
Na jaké typy infekcí se u nás antibiotika nejvíce indikují?
V ambulantní péči se nejvíce antibiotik používá na infekce dýchacího traktu, močových cest a také kůže a měkkých tkání. Nicméně bych chtěl upozornit na to, že většina infekcí dýchacího traktu je způsobena viry a léčbu antibiotiky nevyžadují.
Proč se tedy antibiotika u infekcí dýchacího traktu nadužívají? Hraje nějakou roli např. tlak pacientů na lékaře?
Faktorů je nepochybně celá řada. Určitě se na tom podílí i očekávání ze strany pacientů. Na druhou stranu je někdy velmi těžké v ambulanci rozhodnout, zda má pacient virovou nebo bakteriální infekci.
Kdy jsou tedy antibiotika předepsána u respiračních infekcí vhodně?
V případě, kdy má infekce dýchacích cest bakteriální původ, což se nestává příliš často. Jedná se například o streptokokovou angínu, bakteriální zánět vedlejších nosních dutin, bakteriální zánět středního ucha, bakteriální zánět průdušek a bakteriální zánět plic. Zdůrazňuji zde slovo bakteriální, protože všechny uvedené infekce mohou být způsobené zejména viry.
Mohou mít bakteriální respirační infekce podobné symptomy jako virové?
Není to nic neobvyklého. Vyskytují se totiž takzvané atypické bakterie, které způsobují infekce často klinicky neodlišitelné od virových. Dobrá zpráva je, že atypické bakteriální infekce v naprosté většině případů odezní i bez antibiotické léčby. Naopak infekce typickými bakteriemi, jako například streptokokem, mají relativně jasné klinické projevy odlišné od virových infekcí. Je tedy na lékaři, aby každou situaci individuálně zhodnotil a rozhodl, zda jsou antibiotika potřeba nebo ne.
Jaké bakteriální infekce močových cest nejvíce trápí naši populaci?
Mezi nejčetnější bakteriální infekce močových cest patří hlavně zánět močového měchýře a zánět ledviny. Přítomnost bakterií v moči ale zdaleka nemusí znamenat, že jsou potřeba antibiotika.
To je zajímavé. Můžete to prosím specifikovat?
Antibiotika většinou nejsou nutná v případech, kdy nejsou přítomny příznaky infekce močových cest, tedy pálení a řezání při močení, bolest nad stydkou sponou, bolest v bocích či v zádech, horečka, nebo laboratorní známky zánětu, jak v moči, tak v krvi. Mluví se o takzvané asymptomatické bakteriurii, což znamená přítomnost bakterií v moči bez příznaků infekce. Asymptomatická bakteriurie se léčí antibiotiky pouze ve dvou situacích, v těhotenství a u pacientů před plánovanými operačními zákroky v oblasti močového ústrojí).
A jak je to s infekcemi kůže a měkkých tkání, kdy se také velmi často indikují antibiotika?
Tyto infekce jsou mnohdy způsobeny právě bakteriemi. Jedná se především o tzv. růži, flegmónu nebo kožní absces. U abscesu je kromě antibiotické léčby často potřeba i chirurgický zákrok. Kožní infekce jsou způsobeny hlavně streptokoky a stafylokoky. Není tedy nutné podávat antibiotika se zbytečně širokým spektrem, ale antibiotika s cíleným účinkem na tyto bakterie, například penicilin, flukloxacilin. Preferencí takzvaných úzkospektrých antibiotik snižujeme riziko vzniku rezistence bakterií na antibiotika, což ostatně platí pro léčbu všech bakteriálních infekcí.
