Přeskočit na hlavní obsah

Nakazily vás bakterie? Antibiotika nejsou vždy nutná, tělo si poradí

11. 12. 2022

Jsme zvyklí, že nám lékař předepíše na bakteriální infekci antibiotika. Vy ovšem tvrdíte, že nejsou vždy třeba. O jaké případy se jedná?

Někdy doporučujeme antibiotiky šetřit, protože víme, že řada bakteriálních infekcí je „samoúzdravná“. To znamená, že pokud je lidský organismus v dobré kondici, mnohdy si s nimi poradí. Kdyby tomu tak nebylo, lidstvo by do dnešních dnů nepřežilo. Tím ovšem netvrdím, že nemáme vůbec užívat antibiotika.

 V jakých situacích se tedy vyplatí vyčkat, zda antibiotika nasadit či nikoliv?

Určitě tehdy, kdy nemáme jistotu, zda infekce je virového či bakteriálního původu. V řadě případů nemusíme s indikací antibiotik spěchat, neboť mnoho infekcí, které jsou léčeny ambulantně, nejsou obvykle příliš závažné a mnohdy spontánně ustupují i bez antibiotik. Jedná se např. o zánět močového měchýře nebo některé respirační infekce.

Chápu. Ale co když je člověku opravdu zle a upíná se na to, že mu antibiotika pomohou? Jak postupovat?

Možné řešení představuje tzv. odložená preskripce. Pokud je např. pátek odpoledne a jako lékaři si nejsme jisti, jak se situace bude dále vyvíjet, můžeme se s pacientem domluvit, že mu vydáme recept, který si ale vyzvedne až v případě, že se jeho stav do určité doby nezlepší, či se naopak zhorší.

Funguje to? Opravdu se tímto řešením snižuje počet užívaných antibiotik?

Překvapivě ano. Ukazuje se, že většina pacientů recept nakonec nevyzvedne. V řadě případů je to lepší než začít antibiotika užívat hned. Nadužívání a nevhodné užívání antibiotik totiž podporuje rozvoj tzv. antibiotické rezistence. To znamená, že bakterie jsou na účinky antibiotik stále více odolné, a proto tyto léky v některých případech infekci nevyléčí. V ČR zemře na důsledky antibiotické rezistence více lidí než vinou dopravních nehod. S antibiotiky musíme šetřit, jsou vzácná.

Zmiňoval jste, že nejčastěji se antibiotika nadbytečně užívají u respiračních onemocnění. Proč tomu tak je?

Většina infekcí dýchacích cest, které se projevují rýmou, kašlem či bolestmi v krku, je vyvolána viry. Antibiotika zde nejsou účinná, protože ta léčí jenom infekce způsobené bakteriemi. Nicméně mezi lékaři a pacienty panují až přehnané obavy z bakteriální superinfekce, tedy komplikací vyvolaných bakteriemi, které však nejsou tak časté a významné, jak jsme si dříve mysleli, a dokonce ani preventivní podání antibiotik jim nezabrání.