Jsme zvyklí, že nám lékař předepíše na bakteriální infekci antibiotika. Vy ovšem tvrdíte, že nejsou vždy třeba. O jaké případy se jedná?
Někdy doporučujeme antibiotiky šetřit, protože víme, že řada bakteriálních infekcí je „samoúzdravná“. To znamená, že pokud je lidský organismus v dobré kondici, mnohdy si s nimi poradí. Kdyby tomu tak nebylo, lidstvo by do dnešních dnů nepřežilo. Tím ovšem netvrdím, že nemáme vůbec užívat antibiotika.
V jakých situacích se tedy vyplatí vyčkat, zda antibiotika nasadit či nikoliv?
Určitě tehdy, kdy nemáme jistotu, zda infekce je virového či bakteriálního původu. V řadě případů nemusíme s indikací antibiotik spěchat, neboť mnoho infekcí, které jsou léčeny ambulantně, nejsou obvykle příliš závažné a mnohdy spontánně ustupují i bez antibiotik. Jedná se např. o zánět močového měchýře nebo některé respirační infekce.
Chápu. Ale co když je člověku opravdu zle a upíná se na to, že mu antibiotika pomohou? Jak postupovat?
Možné řešení představuje tzv. odložená preskripce. Pokud je např. pátek odpoledne a jako lékaři si nejsme jisti, jak se situace bude dále vyvíjet, můžeme se s pacientem domluvit, že mu vydáme recept, který si ale vyzvedne až v případě, že se jeho stav do určité doby nezlepší, či se naopak zhorší.
Funguje to? Opravdu se tímto řešením snižuje počet užívaných antibiotik?
Překvapivě ano. Ukazuje se, že většina pacientů recept nakonec nevyzvedne. V řadě případů je to lepší než začít antibiotika užívat hned. Nadužívání a nevhodné užívání antibiotik totiž podporuje rozvoj tzv. antibiotické rezistence. To znamená, že bakterie jsou na účinky antibiotik stále více odolné, a proto tyto léky v některých případech infekci nevyléčí. V ČR zemře na důsledky antibiotické rezistence více lidí než vinou dopravních nehod. S antibiotiky musíme šetřit, jsou vzácná.
Zmiňoval jste, že nejčastěji se antibiotika nadbytečně užívají u respiračních onemocnění. Proč tomu tak je?
Většina infekcí dýchacích cest, které se projevují rýmou, kašlem či bolestmi v krku, je vyvolána viry. Antibiotika zde nejsou účinná, protože ta léčí jenom infekce způsobené bakteriemi. Nicméně mezi lékaři a pacienty panují až přehnané obavy z bakteriální superinfekce, tedy komplikací vyvolaných bakteriemi, které však nejsou tak časté a významné, jak jsme si dříve mysleli, a dokonce ani preventivní podání antibiotik jim nezabrání.