2. 11. 2023
Každý rok v Evropě zemře na následky antibiotické rezistence více než 35 000 lidí. Pokud bude negativní trend pokračovat stejným tempem, v roce 2050 bude mít na svědomí 10 milionů obětí z celého světa. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi stojí ročně zdravotní systémy EU 1,1 miliardy eur. Přesto existuje šance nepříznivou statistiku vylepšit. Řešením je přistupovat k problematice v duchu „One Health“- „jedno zdraví“ – a také edukovat naše lékaře i veřejnost, o což se v ČR snaží projekt SZÚ Prevence antibiotické rezistence. A pozitivní výsledky se dostavují.
V roce 2019 došlo celosvětově k 1,27 mil. úmrtí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika. V rámci Evropy je obětí 35 000. Za více než 73 % z nich bylo zodpovědných pouhých 6 hlavních patogenů – E. coli, S. aureus, K. pneumoniae, S. pneumoniae, A. baumannii a P. aeruginosa. V České republice tyto bakterie mají každoročně na svědomí životy cca 500 lidí. Co je ovšem navýsost znepokojivé, je skutečnost, že právě u nás má antibiotická rezistence více obětí než autonehody.
„Kampaň proti antibiotické rezistenci, kterou jsme dva roky realizovali, byla s ohledem na tato data záležitostí nutnou a data nám dokládají, že informovanost české veřejnosti o problematice se významně zlepšila. Proti tomu, aby antibiotika ztrácela sílu, musíme stále systematicky bojovat ve spolupráci s veřejností i odborníky. V první linii u pacienta stojí praktičtí lékaři, kteří mohou čelit tlakům neinformovaných pacientů na předepsání antibiotik i v případě, že lidé přicházejí s nemocemi, na které antibiotika nezabírají. Je dobré, aby lékaři trpělivě vysvětlovali dvě věci: proč antibiotika nepředepíší, nebo jak je důležité, aby bylo jejich užívání striktně dodrženo. Stejně tak se o pečlivém užívání dozvídají pacienti v lékárnách a já věřím, že díky naší kampani budou nyní přicházet pacienti informovanější, s vědomím, že antibiotika mají svou nezastupitelnou roli, ale nikomu neprospívá, pokud jsou užívána zbytečně či nesprávně,“ připomíná ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.
Proč začala antibiotika ztrácet své léčivé účinky? Přirozeně proto, že si na ně bakterie začaly zvykat. Tomu se zabránit nedá. Jednou z hlavních příčin vzrůstající rezistence je neindikované nadužívání antibiotik.
„Musím potvrdit, že drtivá většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ. Navíc většina z nich je samoúzdravných. Pokud by se ovšem zdravotní stav pacienta zhoršil, vždy doporučuji, aby nemocný co nejdříve kontaktoval svého praktického lékaře, který ho zná nejlépe,“ objasňuje praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
Není to ale jen zbytečné používání antibiotik u virových infekcí, chybou je i přednostní a neodůvodněné používání širokospektrých antibiotik, či zbytečně dlouhá nebo prodlužovaná délka léčby.
„Rezistentní bakterie si navíc dokážou předávat odolnost na antibiotika mezi sebou i bez jejich přítomnosti. Umí se šířit z člověka na člověka. Dalším rizikem je fakt, že dochází k tzv. multirezistenci, kdy si bakterie vytvoří rezistenci na více než jeden typ antibiotik,“ vysvětluje prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro ATB SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Platforma CZEPAR razí filozofii „One Health“
Na vzniku a šíření antibiotické rezistence se také podílí používání antibiotik v zemědělství a veterinární medicíně. Antibiotika se mohou dostávat do povrchových i odpadních vod a také do půdy. S úmyslem spojit odborníky ze všech relevantních oblastí boje proti antibiotické rezistenci u nás vznikla platforma antibiotické rezistence (CZEPAR).
„Zbytky antibiotik ve vodě a půdě mohou vytvářet tlak na rozvoj rezistentních kmenů bakterií. Standardní technologie čistíren odpadních vod nedokáží rozlišit mezi běžnými bakteriemi a těmi odolnými vůči antibiotikům. Vzhledem k neustálému vystavení nízkým koncentracím antibiotik a dalších léčiv v odpadní vodě mohou mít bakterie rezistentní vůči antibiotikům na čistírnách dokonce vyšší potenciál k množení,“ vysvětluje MVDr. Aneta Pierzynová z České platformy antibiotické rezistence, 1. LF Univerzity Karlovy, Státní veterinární správa.
Platforma CZEPAR svými aktivitami a zaměřením odpovídá konceptu „One Health“ – „jedno zdraví“, který je postaven na spolupráci odborníků napříč všemi možnými obory a podpoře projektů zkoumající problém antibiotické rezistence z různých perspektiv.
Projekt Prevence antibiotické rezistence cílil na veřejnost i lékaře
V posledních dvou letech probíhala v rámci ČR informační kampaň zaměřená na širokou veřejnost nazvaná Prevence antibiotické rezistence. Jeho součástí byla také organizace seminářů pro lékaře a soupis nových doporučení ohledně správného užívání antibiotik – určeno taktéž pro praktické lékaře a pediatry. Pozitivní dopady osvětové kampaně mj. dokazují výsledky průzkumů, které byly realizovány jak před jejím začátkem, tak i po jeho skončení.
„Ukázalo se, že už téměř 75 % spotřebitelů ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik. To je o 9 % více než před zahájením kampaně v roce 2021. Dalším důležitým bodem je zjištění, že o 6 % méně dotazovaných, nyní 30,6 %, se mylně domnívá, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení. Data obecně prokázala, jak je edukace veřejnosti i lékařů důležitá a rozhodně smysluplná. Věřím, že se nám díky těmto zdánlivě malým krokům podaří zastavit rozvoj antibiotické rezistence a zlepšit tak do budoucna i komfort pacientů,“ dodává prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
Koncept „One health“ v Evropě
„Aby aktivity podporující účinnost antibiotik přinášely co největší efekt, je třeba přistupovat k antibiotické rezistenci v duchu „One Health“ – „jedno zdraví“. V rámci Evropy je cílem, aby se členské státy EU pokusily do roku 2030 snížit celkovou spotřebu antibiotik u lidí o 20 % ve srovnání s rokem 2019,“ vysvětluje MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotního ústavu. Dále je třeba preferovat antibotika skupiny „Access“ (úzkospektrá s relativně málo nežádoucími účinky) a také se pokusit snížit celkový výskyt infekcí krevního řečiště vybranými bakteriemi rezistentními na určitá antibiotika o 5 – 15 % s ohledem na konkrétní typ.